Ve smyslu ust. § 36 zákona 240/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů platí, že stát je povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními.
Jde o zvláštní skutkovou podstatu odpovědnosti státu za škodu. Tato odpovědnost je objektivní, bez zřetele na zavinění.
Je nutné, aby byly splněny tyto předpoklady:
- Vznik škody (skutečná škoda a/nebo ušlý zisk)
- Příčinná souvislost mezi krizovým opatřením a vznikem škody
Stát se může odpovědnosti zprostit, prokáže- li (důkazní břemeno leží na státu), že si poškozený škodu způsobil sám.
V tomto smyslu doporučujeme provést veškerá možná opatření ke zmírnění škod (prodeje z okénka, aplikace částečné nezaměstnanosti, zmražení zásob).
Nárok se uplatňuje v písemné formě, je v něm třeba uvést, kdo nárok uplatňuje, důvody vzniku nároku a jeho výši, důkazy, které vznik škody a příčinnou souvislost prokazují. Musí v něm být uvedeno datum a musí být podepsán. V případě zastoupení je třeba doložit písemnou plnou moc.
Je nutné také dodržet 6 – měsíční subjektivní lhůtu pro jeho uplatnění, tedy od doby, kdy se daná osoba (poškozený) o škodě dozvěděl.
Podává se u příslušného orgánu krizového řízení.
Doporučujeme pečlivě vést a shromažďovat důkazy jak z hlediska věcného, tak z hlediska časové osy v návaznosti na to které opatření. Je nutné zmapovat, jak se dané opatření dotklo fyzické nebo právnické osoby, jaké to na ní mělo přesně dopady, jaký by byl např. obvyklý zisk, pokud by nedošlo například k zákazu maloobchodního prodeje a prodeje služeb v provozovnách apod. Jedná se jednak o ušlý zisk, o skutečnou škodu (např. zkažení již nakoupených surovin a nemožnost jejich uchování např. zmražením či nemožnost jejich zpracování pro využití formy prodeje z okénka, poskytování náhrady mzdy zaměstnancům atd.)